Péče o druhé začíná péčí o sebe. Věta, kterou by měli předtisknout na propustku z porodnice. Jenže jak už to s těmi poučkami bývá, snadno se to řekne, hůř dělá. Jakmile se stanete rodiči, jdou vaše potřeby stranou. Je to ale správně?
Vzpomínky na první dny s dětmi má dost rodičů tak trošku v mlze - novorozenci si navzdory své prťavosti žádají kontantní péči, vystrašení rodiče balancují mezi spánkovou deprivací a krabičky jídla z Woltu, a ano, jediné na čem teď záleží je ujištění, že je nový člen rodiny v pořádku. Asi se shodneme na tom, že během prvních týdnů by nás slovo „sebepéče“ spíš rozesmálo. Je ale pravda, že takhle už to bude navždy?
Občas jsem jela dál ve vzorech, které už nebyly potřeba
Pokračovat ve vzorech, které jsme si zavedly během prvních měsíců, je velmi snadné: mluvím o vzoru děti vždy na prvním místě. První se nají dítě, pak já. První obleču ji/jeho, pak sebe. První koupím dětem, až pak někdy sobě. Pamatuji si, že zatímco jsem Vinckovi vařila bio zeleninu z farmářských trhů, tak sebe jsem odbyla stylem „co dům dal“ nebo zbytky, které nestihl hodit psovi. A když mělo přijít na hlídání = příslib toho, že bych si taky mohla dopřát čas jen tak pro sebe, nahlodávaly mě výčitky svědomí…A nebyla jsem sama.
Až 94% maminek na mateřské přiznává, že trpí pocity viny, 70% z nich každý den
Překvapilo mě, jak často se maminky (včetně mě) bičují, a to nejen tím, že si sebepéči nedopřejí, ale když už si ji dopřejí, tak si ji vyčítají. Psychologové tento problém nazývají „mateřská vina“ a dokonce poskytují seznam toho, okolo jakých životních témat se naše výčitky točí: kojení, práce na mateřské dovolené, nuda, mobily a televize, pomoc ostatních, soudy přátel a rodiny, srovnávání s ostatními, výbuchy vzteku a v neposlední řadě to: chvíle bez dětí.
Chvíle bez dětí by neměla být jen sprcha nebo schovka na WC
Tendence dávat sebe na poslední místo je obzvláště rozšířená u maminek: Podle společného průzkumu Healthy Woman a Working mother 78 % maminek uvádí, že odkládají péči o své vlastní zdraví, protože jsou příliš zaneprázdněny péčí o své blízké. Když byly požádány, aby seřadily množství času stráveného péčí o různé členy rodiny, seřadily je maminky v tomhle pořadí: Nejvíce času zabraly děti, pak domácí mazlíčci, starší příbuzní, manželé či partneři a až nakonec ony samy. Maminky až na třetím místě po psovi, vážně.
Kolik času pro sebe si podle výzkumů maminky urvaly?
Poté, co vyřídíme všechno do dětí přes nákupy rodičům až po psy a kočky, tak nám toho času moc nezbyde: Průzkum mezi 2000 rodiči zjistil, že mámy a tátové mají v průměru jen 32 minut času pro ně samotné, studie ve velké Británii dokonce vyšla jen okolo 17 minut. Taky vás teď napadá, že na to, kolik toho máme na bedrech, je půlhodina pro vlastní potřeby docela málo?
Mentální zátěž rodinného managementu je další úvazek...a ne poloviční
Odpověď asi bude často taková, že prostě víc času nenajdete. Není divu - výzkumy dokonce přišly na to, že naše zaneprázdněnost nejsou jen fráze, ale že TO-DO listy nám víc než půlhodinu času pro sebe nedopřejí, protože máme na bedrech i veškerý family-management, od placení účtu přes lékařské prohlídky všech členů rodiny až po to, aby děti měly ráno do tělocviku suché tepláky. Uf, není toho málo.
Jak vidíme, péče o sebe je nutnost, ne požitek a něco mi napovídá, že bychom se měli starat o sebe, stejně jako pečujeme o své děti. Protože pokud to neuděláme, zdroj lásky, radosti a energie vyschne. Pro to, abychom mohly dávat, musíme taky dávat samy sobě.
Držím vám pěsti, mámy. A nezapomeňte: Vedete si skvěle.
Jak jste na tom vy? Daří se vám urvat kus času pro sebe? Zůstalo vám něco, co je „jenom vaše“?
.jpg)