Nuda nás učí, že život není jen nonstop show plná zábavy. Pokud jste rodičem, tak k tendenci “vymýšlet program” možná sklouzáváte dost často. Ona ta malá fráze “nudím se” totiž umí spustit kaskádu různých reakcí - od pocitu selhání až po výčitky svědomí, že nejsem dobrý rodič. O co důležitého ale děti přichází, když jim nudu nedopřejeme?
“Ty sám si činíš svůj svět zajímavým”
Čím dříve se dítě naučí, že je na něm, aby si učinilo svět zajímavým, tím lépe. Protože ruku na srdce: druzí lidé většinou nejsou permanentní vstupenkou do lunaparku. Dříve to bylo asi tak: sotva jste začali chodit, tak jste museli přijmout fakt, že velká část života je dřina a v tom malém zbytku volného času musíte nabrat síly. Děti pracovaly a když nepracovaly, tak se naučily rychle mizet, aby nějakou práci nedostaly. Teď ale zpátky k době, kdy už ulice nebrázdí koňská spřežení, ale mládež hypnotizovaná iPhony.
Nuda nerovná se zanedbání rodičovské povinnosti
V dnešní době je vystavování nečinnosti bráno jako zanedbávání rodičovské povinnosti, přičemž nemalá část rodičů otevřeně říká, že je to neustálé vymýšlení programu vlastně vůbec nebaví. Když dítě zvolá “nudííím se”, mnoho z nás nechá ladem to, čemu jsme se právě věnovali, a letíme něco honem vymyslet. Tím ale, jak říká většina psychologů, dítěti s přípravou do života vůbec nepomůžeme.
Nudou se začínají dít v dětské mysli velké věci
Když jsme si jako malí stěžovali, že se nudíme, přistál nám hned okamžitě “to do” list domácích prací, které jsme si samozřejmě jako vhodnou zábavu vůbec nepředstavovali. Bylo to od rodičů milé? Nebylo. Bylo to prospěšné? Rozhodně. Zmizli jsme totiž rychlostí blesku a napospas vlastní fantazii se začaly dít velké věci. Když se nudíte, začnou se psát příběhy. Když si dopřejete nudu, vynořují se nápady. A co je hlavní: naučíte se být sami se sebou.
Kreativita a schopnost řešení problémů
Ve skutečnosti není důležitá nuda sama o sobě, ale to, co s ní děti začnou dělat. Odborníci na dětský vývoj se shodují, že výhodou číslo jedna je to, že nuda v dětech rozvíjí jejich vrozenou schopnost tvořit. Nuda prostě startuje fantazii, imaginaci a děti si sami přijdou na to, jak své problémy vyřešit. O tom, co zvládnutí takové situace udělá s dětským sebevědomím, asi není potřeba moc diskutovat. Nuda vede k vynalézavosti - děti díky ní mohou zažít situace, ke kterým by se za jiných okolností nedostaly nebo které by je s rodičovskou asistencí vůbec nenapadly.
Postupné budování toho, “kdo jsem já a co všechno umím”
Bude-li mít vaše dítě dostatek nestrukturovaného času, kdy jeho mysl může jen tak plynout, pomůže mu to naučit se, kým skutečně je. Navíc, jak upozorňují psychologové, schopnost zvládat nudu významně souvisí s emoční seberegulací a schopností soustředit se. Děti, které nejsou přestimulovány a kterým je dopřáván nikým neorganizovaný čas a pravidelné dávky nudy, umějí lépe pracovat se svými emocemi a umí se lépe soustředit. Proto je nadmíru důležité, aby se, zvláště když jsou malí, učily, že nuda není problém, kterému je potřeba se vyhnout, ale je to první velká životní lekce, která je jim s důvěrou přenechána jako něco, s čím se poperou samy.