Dětské prstíčky umí sice swajpovat na mobilech, ale ještě pořád nezapomněly na praky. Kdo chce do rodiny vnést trošku oldschool aktivit, jste tu správně. Dneska bude řeč o ohni, kapesních nožích a všem, co je tzv. nebezpečné.
Nebezpečím nemyslíme, že necháme děti žonglovat s noži nebo přebíhat dálnici – řeč tu bude o jemně „nebezpečných“ aktivitách, které dětem pomáhají prozkoumat a definovat hranice jejich světa. Ano, světa, který v očích mnoha rodičů obnáší tolik rizik, až se z nich stanou „helikoptéry“. To, že pak mnohé děti nemají okamžik, kdy by byly ponechány samy sobě, došlo i Geverovi Tulleymu, který založil tzv. Tinkering school.
Věci, které by oči rodičů vidět nechtěly
Tento letní tábor nám může být velkou inspirací, cituji: „Je to místo, kde nervózní rodiče nechají své děti a my s nimi pak děláme všechny věci, které jsme dělali jako děti, a nikomu to neříkáme." Není divu, že vzápětí se o Tulleyho táborech začalo šuškat po celých státech, až byl v roce 2007 pozván na TED talk, kde jeho přednáška s názvem 5 nebezpečných věcí, které byste měli nechat dělat své děti, vyvolala velké pozdvižení.
Nejlepší návod, jak udržet děti v bezpečí, je… nechat je ochutnat trošku nebezpečí
Gever Tulley se z pověstné pětky nakonec dostal až na 50 nebezpečných věcí, o kterých s manželkou napsal knihu – ta si klade za cíl namotivovat rodiče k otevřenějšímu modelu dětství, kde dětem bude dovoleno více zkoumat, testovat a stát se „dětmi na vlastní pohon“.
„Když ochráníme každý roh a odstraníme každý ostrý předmět, každičký kousek nebezpečí, pak, když se s nimi děti poprvé dostanou do kontaktu, zraní se.“
Long story short: Tím, že se hranice toho, co je pro děti bezpečné, stále zmenšují, připravujeme děti o cenné příležitosti učit se, poznávat vlastnosti světa a ustát jeho výzvy. Tím, že jim odstraňujeme vše, co by je mohlo ohrozit, způsobuje, že se nenaučí, jak s touto hrozbou pracovat.
5 nebezpečných věcí, ze kterých bylo velké haló
Pokud čekáte na věci, které Gever Tulley na své přednášce zmínil, nenecháme vás dlouho čekat:
Hrát si s ohněm.
Mít vlastní kapesní nůž.
Házet oštěpem.
Rozebírat spotřebiče.
Řídit auto.
Pokud se vám teď orosilo čelo, omlouváme se, ale uklidnit vás může například číslo 46 z výše citované knihy, které zní: „Slepte si prsty vteřinovým lepidlem a zkuste, jak se žije bez palce“. Myslím, že tento bod si vyzkoušelo mnoho z vás na vlastní kůží, každopádně… popojedem.
Nebezpečné věci jsou zajímavé
Lukostřelba, střílení z praku, hod oštěpem, hra s ohněm, řezání, vrtání… to všechno jsou ve skutečnosti strašně zajímavé věci, které kromě toho, že děti mohou mnohé naučit, jsou prostě samy o sobě dost zábavné. A i když prakticky ve všem, co děláme, existují aspekty nebezpečí, trikem je naučit se, jak toto nebezpečí minimalizovat. A to nepůjde jinak než cvikem.
S prakem za pasem
My hlasujeme za praky. Tato „klukovina“ je totiž jemnou výzvou, jak rodičovskou komfortní zónu lehce poškádlit – a zároveň ukázat dětem, že mají právo zkusit i něco s kapkou nebezpečí. A taky jim projevit důležitou stránku vašeho vztahu: tedy to, že jim důvěřujete. To neznamená, že necháte děti s praky napospas a bez instrukcí je nyní vyšlete busem do Divoké Šárky. Naopak. Buďte průvodcem, nastavte pravidla a vyražte ven. S prakem za pasem. Děti čekají nové zážitky a vás záplava nostalgických vzpomínek, jaké to bylo… když jste byli malí. Buďte malí znovu a radujte se, jakou máte mušku a jak krásně vám to střílí.
Přesně proto jsme je totiž vyrobili.
