Střídat nohu za nohou a stoupat do výšin. Zní to jednoduše. Nic světoborného na tom není. Nebo ano? Co se děje (nejen) v dětském tělíčku během výstupu po schodech a jaké benefity má takový trénink pro jeho správný psychomotorický vývoj?
Zamyslete se na okamžik, co všechno vaše tělo dělá při chůzi po schodech - zvednout nohu, umístit ji na vyšší schod, přenést váhu, vystřídat nohu. Během tak jednoduchého procesu zatínáme přední i zadní stehenní svaly, lýtkové nepřijdou zkrátka, zaktivujeme zadní hýžďové svaly a stabilizační systém, ale samozřejmě také zapojujeme mozek. A co teprve, když vaše malé batole musí dostat své malé tělíčko do výšin po čtyřech, kdy zapojuje doslova celé tělo, to je teprve makačka.
Domácí bezpečné nebezpečí
„Ne, ne, pozor, mohl bys spadnout,” říkáte podvědomě ve chvíli, kdy váš batolící se uzlíček štěstí zmerčil schody. Rozhodně vás nechceme navádět, abyste odstranili bezpečnostní zábranu a pustili ho hned zdolávat horské výšlapy, ale znáte to o zakázaném ovoci… a že je kolem batolete velké množství neodolatelných kousků. V případě schodů je ale rozhodně přínosnější nechat dítě zažít trochu toho malého domácího nebezpečí.
Chci být jako ty
Děti jsou naším odrazem nejen v řeči, ale také v pohybu. Vidí a bedlivě sledují každý náš pohyb a chtějí nás napodobovat. Vyrovnat se nám. A tak chtějí zkusit zdolat i své první schody. Žene je touha posouvat své vlastní hranice kupředu a poznávat své vlastní tělo. Děti jsou velmi vnímavé a rády i trochu riskují. V našich očích asi víc než trochu.
Vývoj od 9 měsíců do 2,5 let
Od batolete k sebevědomému chodci, který schody zdolává nejen směrem nahoru ale i dolů bez pomoci, trvá pěknou řádku měsíců. Celkový pohyb se přesune z horizontálního plazení po čtyřech do vertikální chůze po dvou a to už je přeci pořádný kus práce! Tomuto napřímení můžeme pomoci domácím tréninkem v bezpečí domova a pod dohledem dospělého buď na vlastních schodech nebo na našich Climbou Steps, které vedle tělesného pohybu dítěti dopřejí i rozhoupanou zábavu!
Vývoj by se dal rozfázovat takto:
- kolem 9 měsíců se dítě dokáže batolit do výše několika schodů, ale ještě nedokáže slézt
- kolem 11 měsíců, ačkoli už svede třeba i své první krůčky po dvou, upřednostňuje pohyb po čtyřech, po kterých svede po vylézt po schodech nahoru, tam se otočit a zadečkem napřed slézt, v této fázi by kolem climbou schůdků měl být dostatek prostoru, aby se dítě mohlo otočit na bříšku, pokud by snad spadlo, i bezpečné domácí pády k takovému tréninku patří, právě proto nejsou naše schůdky příliš vysoké
- kolem roka a půl už se snaží o své první pomalé krůčky do výšin za podpory dospělého, přičemž se obvykle přidržují zdi, v tuto chvíli je vhodné schůdky umístit ke zdi
- kolem druhého roka, někdy v době 22 měsíců, svede chůzi i směrem dolů za přidržování se zábradlí, stále ale upřednostňuje jen jednu nohu
- kolem dvou a půl let už naši pomoc vesměs nepotřebuje, schody vylézá i slézá sebevědomě a s hrdostí, a dovede střídat nohy
Přínosy domácího tréninku chůze po schodech
- růst a posílení svalů nohou
- zlepšení rovnováhy a koordinace
- zlepšení funkce kostí, svalů a kloubů
- zapojení a posílení hlubokého břišního svalstva
- koordinace ruka-oko
- prostorová orientace
Uvedený věk ve fázích vývoje chůze po schodech je přibližný, nezapomínejme, že každé dítě se vyvíjí individuálně. Dopřejme jim čas a velkou dávku naší důvěry, odměnou bude jejich úsměv a spokojenost z nově nabyté dovednosti. Důležité je užít si u toho i trochu té zábavy.
Pro Utukutu napsala Šárka Kremzow, MA