Věděli jste, že mozek právě narozeného dítěte obsahuje na 100 miliard neuronů, které jsou připravené na synaptické propojení?
Minimálně už v okamžiku narození, ne-li mnohem dříve, dítě ví a umí všechno, co potřebuje.
Je jen na vás, jestli to budete chtít a umět vnímat, nebo jestli budete sebe i dítě přesvědčovat o opaku.
Počet neuronů už se sice v průběhu života nezmění, zato ale zesílí a vyrostou. Vhodně stimulované tříleté dítě má pak v mozku dvakrát víc synapsí než dospělý člověk.
Vlastně bychom se my, dospělí, měli od dětí učit. Když se na chvíli zastavíte, uvidíte, kolik úsilí a trpělivosti dokáže vaše dítě věnovat zdánlivě banální činnosti, jako je třeba houpání.
Co všechno zároveň musí kontrolovat, které svaly zapojovat, kolik smyslů koordinovat. Uvidíte tu čirou radost, když se mu zadaří.
A kolikrát to zkusí znovu, když se mu to nepovede, jak by chtělo? Kolikrát byste to zkusili vy?
Jejich styl prozkoumávání a získávání dovedností je naprosto úžasný. A není to zas tak dávno, kdy jste se na svět dívali stejnýma bezelstnýma očima. Kdy jste necítili žádná omezení, kdy překážky byly od toho, aby se překonávaly.
Děti jsou odhodlané dokázat všechno, co si umanou.
Dokud jim někdo neřekne, že to nedokážou, není to pro ně vlastně varianta. Lépe je děti v úsilí podpořit, než je od něj odrazovat.
Zkuste si občas nasadit na své oči ty dětské brýle. Je to návykové, dětský svět vás vtáhne, užijte si to!
Dítě vás ve svém světě uvidí rádo, a když se necháte, s láskou vás provede a laskavě vám všechno vysvětlí, bez výčitek, bez posmívání. Udělat pro něj to samé v dospělém světě by tak měla být pouhá maličkost.
Nechte se překvapit tím, co všechno zjistíte, když se na chvíli zastavíte, a prostě jen budete se svým dítětem.