Děti si doma umí vyhrát prakticky s čímkoli, co se jim přichomýtne pod ruce, a tak jsme vymysleli způsob, jak jim umožnit podílet se vytváření něčeho hmotného. Jak potrápit motoriku a povzbudit touhu po manuální zručnosti. A tak vznikla židlička, kterou v podstatě stačí secvaknout.
Jistě vás už při čtení napadla Spectra. Tu ovšem rádi darujete třeba pod stromeček už smontovanou, a tak ne vždy se prckové k montování dostanou. Přitom právě aspekt montování je v souladu s přístupem Montessori.
Ten praví že bychom našim dětem měli poskytnou připravené prostředí. Měli bychom mu tedy připravit takové podmínky, které odpovídají jeho věku a velikosti, aby se i navzdory těmto „nevýhodám“ (ve smyslu rozdíly oproti nám dospělým) mohlo podílet na každodenních činnostech.
Vyrobme si s dětmi štokrle
Abyste si doma sami vyrobili kousek nábytku, nemusíte mít hned nutně plně vybavenou dílnu. Může to být mnohem jednodušší, než se na první pohled zdá. Překližka má úžasné vlastnosti, je velmi pevná a zároveň pružná, a její opracování zvládne v domácích podmínkách i batole. Čtete správně.
První kusy na testování jsme rozeslali mj. mezi vylosované členy naší FB skupiny Hrací koutek Utukutu a utvrdili jsme se v tom, že navzdory drobným nesnázím s koncovým secvaknutím je to opravdu hračka. Tedy to vyrábění. Židlička je pořád nábytek.
Kluci ve věku téměř 2, 4 a 5 let
„Bylo to skvělý, našeho nejstaršího to bavilo opravdu hodně. Jen u skládání jme se trochu zasekli, moc nám nešlo díly spojit dohromady, přestože jsme se opravdu snažili, aby se na hranu nedostal lak Máme ještě jednu, tak ji chceme zkusit nejprve složit a pak až nalakovat. V tomhle případě došlo na kladivo.“
Společná práce tří kluků na projektu židličky od Utukutu, Míša Škardová
Holky ve věku téměř 2 a 4 let
„S pořádně upevněnou pilkou zvládla Emm vyříznout části z desky, ale zůstaly poměrně velké zbytky, které bylo potřeba ořízkou / obrousit. Další jsem připravil a naříznul drážky, pak to bylo v pohodě. Broušení obě holky dost bavilo, jenom to nechává nepořádek ???? Naše židličky jsme mořili Behandla z Ikea (protože olej došel) a super to nasály bez broušení povrchu. Při zasouvání nohou do sebe Emm asistovala, ale zacvaknout sedátko chtělo poměrně dost chlapské síly.
Jen nám nedošlo, že ta malá dřívka jsou na výrobu pilky. A ty tři šroubky mě netrkly a hledal jsem čtvrtý, protože jsem si myslel, že se jeden ztratil ????
Židličky jsou bez opěrátka, takže se vejdou pod lecjaký stolek a při používání nepřekáží. Jsou pěkně stabilní – menší děti by mohly přepadnout dozadu, takže s tím počítat. Áňa má 1 a ¾ roku a zatím se jí dozadu spadnout nepovedlo.“
Ani holky se nebály manuální práce a pustily se do toho s odhodláním, Pavel Tůma
Holky 2,5 a 3,5 roku
„Zkoušeli jsme řezat přiloženou pilkou, ale pro malé dítě to moc není. Šestiletá už zvládla pilkou řezat s přidržováním desky dospělým, ale šmirglovat musel rozhodně dospělý. Dvou a půl leté dítě u toho tedy moc nezmůže. Židličky jsme barvili i na růžovo na přání holek. Závěrečné sestavení šlo těžko, holky se ho nezúčastnily, musel to udělat tatínek.“
Instruktáž od tatínka, jak manipulovat s doma vyrobenou utu-pilkou, Lenka Šebková
Kluci ve věku 4 a 6 let
„Kluky nejvíc bavilo použití pilky a vyřezání částí židličky. I do samotného broušení se pustili s vervou. Dobroušení a kompletní začištění hran pak bylo na mamince. Pro dokončení jsme se rozhodli pro lak ve spreji. Plechovka je ale poměrně velká do rukou a vyžaduje sílu v prstech, takže první vrstvy se ujal jen starší bráška. Chloupky opracovaného dřeva se po první vrstvě postavily, a tak bylo ještě potřeba jedno zbroušení a následně další vrstvy laku.
Trochu jsme bojovali se spojením dohromady, zapotřebí bylo kladívko a kousek dřívka jako podložka, tady se zúročilo „sběratelství pro co kdyby náhodou“, protože jsme měli doma schovanou podložku z montování Spectry. Kladívko nevadilo, aspoň bylo postaráno o zábavu a taky o adrenalin, jestli se kluci opravdu trefí :D Židlička se povedla navzdory tomu, že nejsem technicky úplně zdatná. Když jsem to zvládla já spolu se dvěma kluky, tak to zvládne snad každý.“
Vyřezávání a především broušení bavilo kluky u naší Šárky
Společně
Co najdeme ve všech příbězích? Drobné nesnáze se smontováním dílů dohromady. A právě proto pro nás bylo testování přínosné. Ačkoli jsme si židličku zkusili smontovat sami v dílně, přeci jen se naše podmínky liší od těch domácích. A tak jsme upravili výrobu, nepatrně zvětšili mezírky, aby i konečná montáž proběhla raz dva.
Čeho jsme ale chtěli dosáhnout především, byla společná práce vás rodičů a dětí, společně strávená chvíle, kdy se jak děti, tak i dospělí, něco navzájem naučili. Naučili se nové dovednosti a budovali společnou důvěru. A právě o to během takové Montessori aktivity jde.
Na naše židličky se můžete těšit již brzy. První kousky si můžete otestovat i v samotné vinohradské Radosti ve všední dny.
Pro Utukutu napsala Šárka Kremzow, MA