Učení dětí emocím a duševní hygieně by mělo mít svou vlastní hodinu ve školách, stejně jako matika a čtení. Než tomu tak bude, musíme je to učit sami.
Začněte brzy
Čím dřív, tím líp. Začněte s dětmi mluvit o pocitech, když jsou ještě miminky. Pomoci vám mohou emoční karty nebo hračky s různými výrazy, které svým ztvárněním ukazují různé pocity. Můžete se s dětmi taky pozastavit nad emocemi knižních nebo filmových postav a pobavit se, zda se cítí smutně, šťastně, naštvaně nebo ustaraně.
Knížka pro nejmenší s kontrastními obrázky a zrcadlem
Mluvte a učte
Učte své děti rozpoznávat a pojmenovávat své emoce. Nesnažte se však konverzovat, když jsou naštvané. Naopak, když jsou děti v klidu, najděte si příležitost promluvit si o pocitech a strategiích, jak je zvládat.
TIP: Děti mohou trénovat dechová cvičení, která jim pomohou uklidnit se, ideálně je naučte propojit je s vizualizací. Například mohou vdechnout vzduch nosem a představovat si, že vdechují modrý uklidňující obláček, a vydechovat oheň pusou jako drak nebo sfoukávat imaginární svíčku. “Kolik svíček potřebuješ sfouknout, aby ti bylo lépe?”
Buďte příkladem
Batolata se učí tím, co vidí a slyší od svých rodičů a lidí, se kterými bývají nejčastěji. Buďte pozitivním příkladem a ukazujte, jak se srovnáváte s emocemi a jak řešíte konflikty vy sami.
TIP: Hrajte hry na role a nechte děti, aby vás napodobovaly. Například jim řekněte, ať ukáží, jak se chovají rodiče, když se zlobí. Nechte je parodovat vás a zasmějte se s nimi.
Zůstaňte v klidu
Být příkladem dobrého chování se snadněji řekne, než udělá - zvláště když váš předškolák trpí na šílené vzteky. Pokud se chystáte ztratit chladnou hlavu, na chvíli se nadechněte a uklidněte se, než budete situaci řešit. Vejděte do druhé místnosti a vraťte se, až budete klidnější - situaci se nevyhnete, ale můžete se vyhnout impulzivní reakci.
TIP: Naučte se společně s dětmi meditovat a pojmenovávat, jaké mají vaše emoce barvy a kde sídlí. Ukažte například na břicho a řekněte: tady mám vztek, je černý jako kominík.
Připravte společně plán B
Když je vaše dítě klidné, promluvte si o způsobech, jak můžete zvládnout zapeklitou situaci. Například si můžete představit, že mu spolužák vzal hračku, kterou chtěl on a navíc ho u toho strčil. Promluvte si o různých možnostech, které by mohl udělat příště. Mohl by to říct učiteli, požádat spolužáka, aby hračku měli na střídačku, nebo si najít něco jiného na hraní. Tento proces může vašemu dítěti pomoci rozvíjet dovednosti při řešení problémů.
Plán B v akci
Jakmile budete mít připravený plán B, uveďte ho v praxi. Předstírejte, že jste vaše dítě a ono spolužák, který vám vezme hračku a navíc vás strčí. Použijte plán B. S praxí začnou děti tyto nové dovednosti v reálném světě.
Zrevidujte svá očekávání
Neočekávejte, že se vaše dítě bude chovat perfektně, zvláště pokud se skutečně bojí nebo je ve stresu. Když mají strach nebo úzkost (jako například při očkování nebo před nástupem do školy), nemusí mít přístup k seberegulačním dovednostem, které používají v méně náročných situacích. Ve vysoce stresující situaci potřebují děti více podpory dospělých.
Dřevěný podnos se zrcadlem
Hledejte pozitivní aspekty
Učte děti, aby hledaly pozitivní aspekty ve stresujících situacích nebo viděly své emoce z té lepší stránky. Naučte děti, že každá z emocí má důležitý úkol. Například vztek nám pomáhá, abychom dali najevo, že naše potřeby nejsou naplněny. Smutek cítíme, abychom měli čas na to poplakat si nad ztrátou nebo zklamáním. Na trhu je rovněž řada knih (např. Mapy mých pocitů), kde se tohle všechno děti snadno naučí. Na škodu také není sledovat a trénovat různé výrazy tváře v malém zrcátku, velkém zrcadle nebo reflexních hračkách a poznávat sám sebe.
Přečtěte si také: